Na fotografiích chci „něco“ zachytit, přirozenost.
Fotografie je největší vynález lidstva :-) Nebo alespoň jeden z největších. Emoce zachycené na fotografiích vyzařují svou energii na každého, kdo se na ně podívá, zachovává vzpomínky po celé generace a rádi se k nim vracíme. V současné době nás bombardují a vyskakují na nás miliardy obrázků a jsme k nim stále více imunní. Je to škoda, ale nic s tím nenaděláme. Přeletět za minutu desítky fotografií na Facebooku nebo v bezedném prostoru internetu umíme bravurně, ale zastavte se ! Zkuste se soustředit na výrazy, prostředí a světlo na fotografii. Rád si prohlédnu staré fotografie a obdivuji mistry tohoto řemesla, jak museli přemýšlet o světle a kompozici, než udělali ten CVAK. O rozměrech a váze tehdejších přístrojů ani nemluvě. Vše bylo lépe promyšlené a fotograf věděl, že co si vyfotí, musí i vyvolat ! :-) Když kolem sebe vidím, že je možné jednou rukou fotografovat a druhou rukou kousat párek v rohlíku, není mě z toho dobře. Ale dost filosofování.
K napsání těchto pár řádků mě vlastně přivedl článek prezentovaný na slovenském Nikonblogu, odkaz Vám dám pod článek, který popisuje fotografování dětí a jejich "aranžování" do přirozených póz a kostýmů. Popisuje přesně mé pocity a myšlenky. Určitě se s názorem autora článku ztotožní hodně lidí a je to dobře ! Fotografujme s rozmyslem, necvakejme jako zběsilí vším, co má spoušť, přemýšlejme, co chceme vlastně zachytit. Je to celoživotní pouť, člověk se pořád učí, ale odměnou nám budou kvalitnější fotografie, které nám vrátí vzpomínky a pocity na tento nepatrný okamžik našeho krátkého života, trvající setinu vteřiny.
Ve svých fotografiích chci to "něco" mít, snažím se o to ze všech sil. Nejraději fotografuji v přirozeném prostředí, venku v přírodě nebo v zajímavých interiérech. Je to složitější hlavně v závislosti na kvalitě světla a počasí, ateliér tedy v žádném případě nezavrhuji, ale pro portréty dětí a rodin je to super, být venku, na procházce na oblíbeném místě, které znáte a děti tam mají volnost, chovají se nenuceně, o fotografovi ani nevědí. Máte starou houpačku na zahradě a Vaše ratolesti zde rádi dovádějí, vyfoťte je ! Tento snímek bude mít více emocí než desítky jiných fotografií aranžovaných před pozadím a s půjčenou hračkou, které mají všichni stejné v širokém okolí.
K článku jsou použity fotografie rodinky Lenky a Robina. Byl jsem rád chvíli součástí jejich života. Díky.
http://www.nikonblog.sk/nepozujte-fotte-jednoducho-zivot-fotografujeme-deti-i/
